Category Archives: Kultura

Home / Kultura
Pouliční umění, jak jej neznáte

Kreativita se může vyjádřit mnoha způsoby. To stejné platí i o umění. V dnešní době umělec nemaluje pouze na plátno, ale vyjadřuje své pocity i jinou formou, kterou může být i pouliční umění. Umělec prostřednictvím obrazu vyjadřuje své pocity a touhy, umění ve skutečnosti neexistuje, existují pouze umělci.

Kreativita není talent, není to schopnost, kterou by měl v sobě jen někdo z nás. Kreativita je stav, který se opakuje. Kreativní může být každý, stačí se jen uvolnit a nechat vyjít své představy napovrch. Pouličním uměním může být Graffiti art, které je stále společností nepochopené. Mnoho lidí má street art za vandalismus i kriminální činnost. Na druhé straně smí naše ulice beztrestně okupovat nevkusné reklamní neony, billboardy a plakáty.  Umění by mělo komunikovat s jedním každým obyvatelem města.

Co je vlastně graffiti?

Nejstarší malby, které byly klasifikovány jako graffiti jsou ze středověku. V této době sloužily jako informační kanál, jako vyjádření nespokojenosti se státním systémem. I nejstarší lidské řemeslo využívalo Graffiti jako formu nelegální reklamy, ano je řeč o prostituci. Graffiti je malba nebo nápis na veřejně dostupných plochách. Graffiti je buď legální (plocha je vyhrazena pro pouliční umění) nebo nelegální (plocha vyhrazena pro Graffiti není a jedná se o znehodnocení cizího majetku).

Mezi Graffiti patří Tag. Tag je podpis autora a tímto způsobem značí své teritorium. Jedná se o nejjednodušší a nejrozšířenější typ graffiti.

Existují světlé výjímky. Například městská část Brno-Líšeň proměnila šedivé zdi podchodů na plochy pro legální graffitti. Mladí tvůrci tady zdobí podchody u frekventovaných zastávek hromadné dopravy. U základní školy můžou děti vydět populární komixové postavičky, kterými je třeba Pepek námořník nebo Rákosníček.

Viděli jste někdy graffiti z mechu?

Ne každé pouliční umění ničí stavby a nebo životní prostředí. Street art muže krásný na pohled a dokonce i měkký na dotek. Jak je to možné? Potřebujete mech, podmáslí, cukr a vodu. Mechové graffiti je ekologický způsob, při kterém se nepoužívá žádný sprej. Místo, které zvolíte musí být nesourodá plocha, pak už stačí připravenou směs nanést štětcem a jednou týdně zalévat. Na zdi se pak vyroste obrázek, který namalujete a to celý z mechu.

153D pouliční malby

Pouliční 3D malby jsou v dnešní době čím dál více populární a rozšířené. Stačí se podívat pod určitým úhlem a člověk má okamžitě pochybnost, zda to, co vidí, je skutečné, či ne. Města se dokonce předhání, kdo se bude chlubit nápaditějším obrazem. Například Němec Edgar Müller vytváří v ulicích velice pozoruhodné trojrozměrné malby. Tyto práce jsou natolik reálné a přesvědčivé, že člověk snadno uvěří, že se nachází uprostřed vodopádu nebo vybuchující sopky.

Taneční scéna zažívá v České republice zlaté časy

Dříve byl tanec spojen se společenským večerem, patřili k němu slavnostní šaty nebo kroje. Je nespočet možností, jak může člověk vyjádřit svou osobnost pomocí tance. Každý druh má své kouzlo a půvab. Tancovat může člověk prakticky všude, je to způsob osobní seberealizace. Tanec nám dává volnost, nasloucháme hudbě a necháme vést rytmem, který písnička určuje. Každý má svůj oblíbený styl hudby a každá píseň lze vyjádřit tancem.

Tanec se považuje za sport, sport to v žádném případě není. U tance nelze hodnotit, kolik gólů padlo, čas nebo počet metrů. Tanec stručně řečeno nelze změřit, protože tanec je umění. Pokud tanečník tanec opravdu miluje věnuje se mu po celý život.

Moderní taneční styly

V posledních letech se v České republice rozšířil styl pouličního tance, který okouzlit především malé lidi. Začalo se organizovat množství tanečních battlů (battle je převzato z angličziny, znamená to v doslovném překladu souboj) ve všech street dance stylech. Samotná kategorie street dance zahrnuje nespočet rozdílných tanečních stylů, ty se pak od sebe liší nejrůznějšími kroky, typem hudby, na kterou se tancuje a i způsobem svého zrodu. Tyto styly spojují určité společné prvky a proto je možné je zařadit do dvou základních kategorií.

V první skupině jsou styly, které souvisí s hiphopovou kulturou (Hiphop newstyle, Break dance, Krump, R’n’b nebo také Dancehall. Ve druhé skupině jsou pak styly, které byly ovlivněny funky kulturou (Locking, Popping, Eletric boogaloo), ty se od hiphopu odličují i hudební předlohou. Důležité je, že toto rozdělení není naprosto směrodatné, někteří řadí například Popping do hiphopového tanečního stylu a pokládají ho za prvopočátek hiphopové kultury.

Mezi základ se řadí hiphop newstyle, ten kombinuje více technik a využívá také akrobatické prvky. Důležité je vystihnou správně hudbu a její beaty nebo slova. Nejlepší hiphopový tanečík umí nejlépe freestylovat nebo-li improvizovat. Styl, který využívá převážně akrobatických prvků se jmenuje Brakdance. Základem je toprock, základní pohyb nohou, ze kterého pak vychází další krokové spojení. Tanečníci se dokáží točit na rukou, na hlavě či na zádech, skáčou salta a ovládají veškeré prvky akrobacie. Ne striktně mužká discipnína, ale z 80% tento styl tancují jen muži je Krump. Říká se mu temná stránka hiphopu, vyznačuje se agresivním projevem, výbušností a obsahuje velice náročné prvky, které vyžadují velké množství energie. Při battlu může dojít i na postrkování, vrčení a zlost. Nelekejte se je to jen neškodný způsob tanečníka jak ze sebe vyplavit své emoce a zbavit se nahromaděných problémů.

Teď přejdeme k něžnému pohlaví. Pro ženy je jako stvořený taneční styl dancehall, který vychází z reggae a afického tance. Základem je pohyb boků a hrudníku. Základní prvek se nazývá shake nebo-li třesení, to lze provádět všemi částmi těla. Unikátní je taneční styl house, jako jediný totiž vychází z housové hudby a jeho základem je naprosté uvolnění a to zejména horní poloviny těla. Tanečníci se nechají unášet pouze hudbou.